H-H Smíchov

NEJDŮLEŽITĚJŠÍ ZPRÁVY ZE SVĚTA CYKLISTIKY

Další zemětřesení ve výsledkové listině Tour 2006? (5.12.2006)

Oscar Pereiro měl v moči hovno!

      Že Floydu Landisovi pomohl k prvenství na Tour testosteron, je již obecně známo. Nyní klepe na dveře další dopingový skandál, v jehož sousedství bude ten předchozí významný asi jako soulož dvou misionářů na neobydleném ostrově v Polynésii.

      Při rutinní kontrole záznamů z laboratoře nalezl úředník UCI ve formuláři Oscara Pereira a dalších 150 nejmenovaných závodníků záznam, že v jejich moči bylo nalezeno hovno. Toto vyjádření bylo původním vedením UCI považováno za negativní nález. Nový prezident jej však interpretuje jinak: „Požívání vlastních výkalů nemá s etikou sportovní soutěže nic společného, i když uvážíme, že oproti autotransfuzi je jeho přínos diskutabilní.“ UCI si v současné době nechává vypracovat analýzu vzorků „B“. Pokud ani v nich laboranti nic nenajdou, budou týmy jen těžko vysvětlovat, jak se hovno do moči závodníků dostalo.

Zbyněk Munzar vládl stupňům vítězů (28.6.2006)

Drama se šťastným koncem

      Že trpělivost přináší růže, potvrdil minulý víkend jeden z našich nejvěrnějších svěřenců Zbyněk Munzar. Téměř desítka let soustavné práce trenérů H-H Smíchov přinesla své sladké ovoce. Přestože Zbyňka již mnozí odepisovali, porval se tento borec v životním závodě s nepřízní osudu a ukázal, že i na Smíchově jsme schopni vychovat závodníky světové extratřídy.

      Po dlouhém výběru zvolil Zbyněk za svůj vrchol sezóny zličínský triatlon. K tomuto klání také směřovala celá jeho letošní příprava. Mnohým divákům proto zatrnulo, když se v cíli běžecké části nepohyboval na čele závodu. Ale Zbyňkova silná disciplína, závod MTB, měla teprve přijít. Právě zde byl však osud ke Zbyňkovi nejkrutější. Záludný neopravitelný defekt jej vrátil do depa, kde byl nucen vypůjčit si dětské kolo nevalné kvality. Ovšem, H-H Smíchov vychovává ryzí bojovníky! Zbyněk se nevzdal a metr po metru ukrajoval z náskoku soupeřů. Do závěrečné disciplíny, konzumace tří piv, ale vjížděl až když nejlepší brali do rukou poslední půllitr. Kdekdo by si povzdechl - ach, marnost! Ale Zbyněk je komplexně připraven a hltá pivo, seč mu hrdlo stačí! Ano, jedno…druhé…třetí! A hurááá! Vítězství je naše! Sbíhají se první gratulanti, vítěz je pobízen k další konzumaci, nejedna slza štěstí ukápla v hloučku fanynek… Zličín má již svého krále!

      Tato reportáž budiž motivace pro všechny, kteří již pozbývají naděje, že někdy přijde jejich velký den.

 

Armstrongovo tiskové prohlášení (3.9.2005)

      Necelý měsíc po sedmém triumfu Lance Armstronga na slavné "Staré dámě" se objevily informace, které naznačují, že si Lance k prvnímu z vítězství pomohl nedovoleně - pomocí tehdy nezjistitelného hormonu EPO. Stopy této látky byly údajně objeveny po rozmrazení jednoho vzorku Armstrongovi moči. Lance však neváhal a poslal nám do redakce tiskové prohlášení, které má jeho jméno před celým cyklistickým národem očistit.

Milý národe,

      bylo mi učiněno příkoří, pročež jsem nucen opět vystoupit před tebe se svým o třetinu větším srdcem na dlani. Pravda je jen těžko uvěřitelná, o to však pravdivější:

      Když jsem se vracel ke kolu, velice jsem trénoval. Po čase jsem dosáhl solidní výkonnosti, ale můj projev postrádal jiskru. Kontaktoval jsem proto doktora Ferrariho a ten mi doporučil užívání českého výrobku značky PEPO. Na obalu nebylo uvedeno, že by obsahoval jakékoli zakázané látky. Užíval jsem orálně dvě kostičky ráno a jednu večer na regeneraci. Energie obsažená v tomto záhadném preparátu mi umožnila první vítězství na Tour. Jedinou kontraindikací byla blízkost ohně. Protože má nová přítelkyně v té době kouřila, musel jsem kůru přerušit a již jsem k ní nevrátil.

      Pozitivní test na EPO mě velmi zaskočil. Předal jsem věc právníkům a také jsem kontaktoval jistou laboratoř. Odtud přišlo nečekané vysvětlení. Pokud se PEPO užívá ve výše popsaném množství, je snadno zjistitelné v moči. Stále se ale nejedná o nic špatného - PEPO nepatří mezi látky podléhajícím jakýmkoli omezením. Dojde-li však ke zmrazení vzorku, poruší se chemická vazba mezi písmeny P a E a je zaděláno na problém. Jak zjistili naši chemici, péčko zreaguje se vzdušnou vlhkostí a odletí někam do piči, EPO jim zůstane v těch chcankách v mrazáku a já jsem v konečném výsledku v hajzlu…

      Váš Lance

 

Livestrong 2005 (4.7.2005)

      Po nevídaném úspěchu žlutých náramků Livestrong v loňském roce přichystal Lance Armstrong svým příznivcům malé překvapení. Letošní edice se bude lišit nejen vzhledem, ale také účelem. Zatímco loňský výtěžek z prodeje putoval na boj s rakovinou, letos hodlá Lance dle svých slov podporovat „vše špatné“. Více vám přinášíme v exkluzivním rozhovoru, který jsme s Lanem pořídili v jedné francouzské hospodě.

Lanci, proč jste se letos rozhodl finančně podporovat alkoholismus, toxikomanii, volný sex a podobné oblasti?
Ty vole, já ani nevim. Ba ne, víš co, léta jsem byl ztělesnění ducha sportu a křesťanských hodnot. To samozřejmě začne srát. Také jsem si uvědomil, jak je můj život nudnej.

Říká se, že za vaší změnou stojí Jan Ulrich.
He he he. Honza je fakt kanec, letos jsme spolu prochlastali zimu. Von loni na Tour ve stoupání na Alp d´Hujer za mnou přijel a říká: „Víš, ty americkej sráči, možná mi dneska dáš zas pár vteřin, ale cos tomu musel obětovat? Kolikrát sis loni v hospodě nablil do piva? Kolikráts byl v bordelu? Stojí ti pár vteřin za to, abys sral na všecko dobrý?“ Samozřejmě jsem ho v první chvíli odbyl slovy: „Odpadni, fašisto!“, ale pak jsem nad tím začal přemýšlet…

Jak se změnil váš osobní život?
Začal jsem chlastat, vím, co je marihuana, poslouchám punk, metal a založil jsem první texaskou dead-country kapelu. Také jsem pustil k vodě tu děvku Britney Spears nebo jak si říkla ta uřvaná blondýna, co jsem s ní loni spal. Partnerky teď vyhledávám náhodně v cíli v etapovém městě, ale častěji se na sex vyseru a jdu si vožrat držku.

Myslím, že to pro naše čtenáře bude již stačit. Děkuji a přeji hodně úspěchů.
Taky dík a chtěl bych všechny své fanoušky poslat do prdele.

naviiONA - revoluce v terénní navigaci? (4.8.2004)

      Představení nového výrobku naviiONA, dámského ekvivalentu zařízení naviiON, zvedlo velkou vlnu zájmu mezi širokou veřejností. Jde jen o reklamní trik a snahu vyhnout se pohodlným způsobem požadavkům feministek, nebo se jedná o revoluční krok vpřed? K mikrofonu jsme si pozvali vývojáře firmy, pána, který si nepřál být jmenován.

      Můžete nám říci, jak se zrodila naviiONA?
Rozhodně se nejedná o nějaký marketingový trik. Jenom jsme při společné dovolené s našimi protějšky zjistili, že ženská cyklistika má skutečně svá specifika. Podle nich jsme přístroj upravili.

      V čem tkví hlavní rozdíl v porovnání s pánskou verzí?
Při společných vyjížďkách jsme došli k závěru, že jakýkoli navigační systém zbytečně komplikuje ovládání. Mimo to se pokusné ženy v lese ztrácely se stejnou jistotou, ať už naviiON měly nebo ne. Dalším argumentem je fakt, že většina potenciálních zákaznic do terénu stejně sama nejezdí, neboť se nedokáží naučit výměně duše.

      Jaké jsou další rozdíly?
Kvůli obavám většiny žen ze stoupání dámská verze postrádá jakékoli výškové funkce. Software také nelze v budoucnu vylepšit, neboť se pokusné ženy nedokázaly naučit nové ovládání. Největší výhodou je funkce, která znemožňuje komunikaci s PC a internetem. Tím jsme předem zabránili možnosti, že ženy donutí svými zásahy partnery donekonečna přeinstalovávat operační systém na domácím PC, nebo že si svou naviiONU poškodí.

      Co tedy nabízí naviiONA navíc?
Největší síla nového produktu spočívá v možnosti objednat jej v osmi barevných provedeních celkem v šestnácti odstínech. Další předností je zjednodušené ovládání, kdy na displeji problikávají všechny hodnoty s popisem v českém jazyce.

      Jakým směrem se bude ubírat další vývoj?
Rozhodně bychom chtěli naviiONU ještě více přizpůsobit ženám. Vyvíjíme novou verzi, která nebude mít žádné funkce a bude sloužit pouze jako ozdoba. Ženy totiž mají stejné právo věšet si na řidítka píčoviny jako muži a my bychom jim měli vyjít maximálně vstříc.

Rozhovor s Petrem Dlaskem (10.6.2004)

      Do cyklokrosové sezóny je ještě daleko, ale závodníci jsou již v plné přípravě. Naší redakci se přesto podařilo na chvíli "odchytit" závodníka české špičky Petra Dlaska a podrobně ho vyzpovídat. Rozhovor se točil především kolem fotografie z loňského MR, na které je zachyceno, jak zběsile poguje.

Mohl bys nám, Petře, prosím říct, kdy jsi zjistil, že jsi pankáč?
No nikdy by mě to nenapadlo, ale loni před Vánoci se mi ve snu zjevil Sid ze Sex Pistols a já začal přemýšlet. Nakonec jsem si uvědomil, že má punková vysoká hubená postava je výrazem boží víry ve mě a že by bylo hříchem tento vklad zpronevěřit. Začal jsem shánět různý kazety a sezóna nesezóna, denně jsem hodiny cvičil chaotické pohyby zvané pogo. Občas chodím kecat s klukama na lavičky k Andělu. Jsem rád, že mě Pán obrátil, myslím, že mohu změnit pohled české společnosti na punkové hnutí.

V čem vidíš výhody pogování při závodě?
Je to nejlepší způsob, jak zahřát i zbytek těla - od uší přes penis až po konečky prstů. Je-li na závodě televize, seznámím s tímto tancem také velké množství lidí doma u televizních obrazovek.

Nestojí tě tyto kratochvíle někdy dobré umístění?
Chci-li při závodech pogovat, volím zásadně kratší písničky, kterých hrají mé oblíbené kapely nepřeberné množství. Na rovných úsecích lze navíc pogovat i za jízdy, takže člověk tolik neztrácí.

Za jízdy?
Samozřejmě, pustíš řidítka vycvakneš aspoň jednu nohu a mácháš kolem sebe.

Kopeš při tanci soupeře do hlavy? Především pravicově orientovaným závodníkům by se to nemuselo líbit.
Mám vyzkoušeno, že do hlavy kopnu jen Lukeše, ale to i když jede ze sedla. Ostatní závodníci jsou příliš velcí a já mám zkrácené hýžďové svaly. Ona ale i dobře mířená rána na komoru dokáže v balíku nadělat slušnou paseku. Co se týče radikálů, pokud vím, jezdí v Praze jen dva - jistý Pepa L. a Martin S. S amatéry a veterány však moc nezávodím, tak jsem problémy s holými hlavami dosud neměl.

Děkujeme za rozhovor a přejeme mnoho sportovních úspěchů.

Škodovky na Tour de France! (18.4.2004)

      Pokračující finanční krize cyklistického profipelotonu nečekaně přináší českému průmyslu možnost expanze na evropské trhy. Vedení Tour muselo kvůli finančním potížím ukončit smlouvu o doprovodných vozech s nejmenovanou francouzskou značkou a uzavřelo novou s předsedou představenstva české společnosti Škoda Auto Vratislavem Kulhánkem.
      Škodovka se zavázala, že zdarma dodá třicet kusů vozu Škoda 105, dvacet silnějších "stodvacítek"a pět vozů na náhradní díly. Prostředníkem celého obchodu by se měl stát známý český bazar AAA Auto Praha. Konzervativní UCI nikterak netají svou radost: "Konečně jsme svědky rozhodnutí, které vrací materiální podmínky závodění do dob Eddyho Merckxse".
      Podle zákulisních informací je možné, že se zánovní stodvacítka stane také jednou z hlavních cen. Český borec Ondřej Sosenka, který jede Tour vyhrát se samozřejmostí sobě vlastní, však již pořadatelům vzkázal: "Tohle já nechci, chci skutečně český automobil a tato škodovka může obsahovat drobné součásti z NDR".
      Jak je vidět na přiložené fotografii, první stopětky však již podstupují ostré testy. Máme se tedy na co těšit - zvítězí alpské průsmyky, nebo práce zlatých českých ručiček?

Statistika návštěvnosti (1.4.2004)

      Redakce stránek, inspirována kolegy z KPO, rozhodla se odkrýt tajné statistiky návštěvnosti. Tuto informaci vám nyní poskytujeme v grafické podobě. Na ose x je časové období(bod G = kdysi, bod T = teďkonc), na ose y je počet přístupů. Jak je z grafu patrné návštěvníků stránek pravidelně přibývá - kdysi jich bylo nula, nyní jich je hodně (úroveň H). Redakce se tedy může pochválit za úspěšně odvedenou práci. Slibujeme však, že neusneme na vavřínech a budeme vám takovéto statistiky přinášet i nadále.

Sportprague jaro 2004 (20.3.2004)

      Abychom vám ušetřili drahocenný čas, navštívili jsme za vás známý pražský sportovní veletrh. Nyní přinášíme stručné resumé.
      Po vyhodnocení vývoje kvality předchozích ročníků jsme již před vstupem do areálu správně předpokládali, že nám vystavovatelé opět přichystali hovno. Vybaveni volnými VIP vstupenkami, nelitovali jsme ani okamžik vyhozených peněz a jali jsme se vyhodnotit soutěž o nejhorší stánek. Vyhrálo Shimano, které letos vůbec nedorazilo, těsně před paní, která se snažila všem vyčistit boty zázračnou vodičkou. Za nejlepší stánek lze označit občerstvení pod hlavičkou Egenberg. To si drží po léta vyrovnanou úroveň a stává se tak jedním z posledních záchytných bodů. Dosti nás také překvapilo, že někteří vystavovatelé neobnovují svůj park hostesek a ty pak poněkud zastarávají. Přesto jsme se rozhodli přiblížit vám několik zajímavých exponátů obrazem. (Fotografie nejsou příliš kvalitní, neboť vznikaly za stálého nebezpečí napadení.)

      První nás udeřily do očí modely firmy Sigma. Jednalo se patrně o nejvýkonnější exponáty, které své kvality ve volných chvílích předváděly také na spinneru.

      Bezesporu nejsympatičtější věc byla k vidění ve stánku Kalimera. Čtenáři jistě uznají, že vystavovaná má své kouzlo, které půvabně kontrastuje se stupidními letáky, které rozdává.

      Rovněž časopis Style vystavoval novinku, která si nezadá s těmi z jejich obálek. Nás zaujala především barva účesu a přiměřená velikost poprsí.

      Tento velmi oblý exponát se nám bohužel nepodařilo vystopovat až ke stánku dovozce. Jak sami jistě uznáte (i z nepříliš vydařené fotografie), byla to naše největší novinářská prohra..

      Ani Scott nepřipustil žádné pochybnosti o svém renomé a zavezl stánky kvalitním zbožím.

      Tato expozice nás zaujala svou originalitou. Slečna se nesnaží zaujmout křiklavým zjevem, ale vyzařuje z ní na veletrzích vzácná "koketná nevinnost".

      Dívka u stánku Madshus nás nezaujala pouze množstvím kapes na kalhotách. Firma se tímto produktem s extra plochým bříškem zařadila mezi to nejlepší, co bylo na Sportpragu k vidění.

Genetické dispozice v cyklistice (23.12.2003)

      Na našem posledním soustředění jsme měli možnost seznámit se blíže s párem samičích homozygotních dvojčat. Prvotní postranní úmysly jsme zavrhli, když jsme si uvědomili, že se nám dostal do rukou vzácný genetický materiál, za který ostatní vědci platí zlatem, aby jej mohli využít k testům vrozených dispozic. Ano, milý čtenáři, pokud tušíte, že za vaše nemožné či vynikající výkony v sedle mohou rodiče, dají vám následující řádky za pravdu.
      Testování probíhalo na kolech Author Stratos a Linea modré a stříbrné barvy. Obě dvojčata bez problémů zvládla základní cyklistické dovednosti – jízdu vpřed, zatáčení vlevo, vpravo i brždění smykem a plynulé v různých rychlostech. Jelikož se nám žádnou z  kontrolní skupiny dívek nepodařilo dostat do mrazivého počasí na kolo, vyplývá z testu jednoznačně, že schopnosti jízdy na kole jsou velmi úzce vázané na genetickou výbavu jedince.
      Při testování byla dodržena veškerá lidská práva (viz podrobná fotodokumentace v příloze). Kontakt na testovaná dvojčata výzkumný tým neposkytuje.

      Zdroj: Stínová vědecká pracoviště University Karlové v Praze a Českého vysokého učeního technického.

         

Ženy na kolo nepatří? (1.12.2003)

      Následující řádky by měly uvést na pravou míru některá rozhořčená obvinění Jany Kábrtové v prosincovém Pelotonu. Výše zmíněná se snaží nalézt důvody "diskriminace" ženských kategorií v silničních závodech. Ve svém článku postupně obviňuje svaz, rozhodčí a pořadatele, hlavní důvod jí bohužel uniká. Není to však její chybou, stojí totiž příliš blízko problému. Teprve naše oko, oko mužské, neangažované a chladné, může ze své výše shlížet na situaci se vší objektivitou.
      Autorka chybuje již v první větě, kde dogmaticky tvrdí, že si muži myslí (prý zcela chybně), že ženy jezdí na kole jen pro radost. Z tohoto tvrzení vychází následujících sto šest řádků spekulativní filosofie. Bohužel v nich nikde nenacházíme ani jeden náznak pochyb či dokonce snahy toto tvrzení revidovat. Přitom obojí se přímo nabízí...
      Všichni dobře víme, že ženy jezdí jen pro své potěšení. Důkazem toho budiž například sedla nastavená špičkou vzhůru, neužívání kalhot s vložkou, preference terénu před silnicí a nedůvěra ke každému odpružení. Zkrátka snaží se, aby se jim jelo hezky. Muži oproti tomu v sedlech prožívají hodiny mučivé nudy, mnohdy i bolesti. Nelze se proto divit, že když se na mistrovství republiky v sedlech ukájí něžný peloton a okolo jedou junioři, že jsou ženy požádány, aby zastavily a umožnily průjezd našim nadějím.
      Když jsme si vysvětlili, proč ženy na kole jezdí, je jasné, že autorka chybuje i v okamžiku, kdy tvrdí, že je pro ně špatné, když jsou zařazeny do balíku s muži. Pouze bychom je řadili k věkově odpovídající kategorii. Lze si jen těžko představit, že juniorky budou vzrušovat mladší žáci. Zcela však chápeme nevoli k faktu, že jsou ženy odvolány často již po pěti kilometrech. Je přirozené, že některé jsou pomalejší, ale za zaplacené startovné by měla mít každá šanci vychutnat všechny slasti cyklistiky.

Velká kunratická - šestkrát H-H na startu (1.12.2003)

      Devátého listopadu se uskutečnil již sedmdesátý ročník Velké kunratické. Na startu hlavní kategorie se objevilo také šest našich závodníků, kteří tak ukázali svou všestrannost a sportovního ducha nejen cyklistického. Jako každoročně se v našich barvách objevil i Zbyněk Horký, jemuž pracovní vytížení již neumožňuje věnovat se cyklistice. Velká kunratická však není jen tak nějaký závod. To dokazují i počty startů: Zbyněk Horký běžel po patnácté, Vláďa Dbalý po třiadvacáté a Václav Horká po šestadvacáté.
      Za jeden z nejzajímavějších okamžiků, který média bohužel nedokázala odpovídajícím způsobem zprostředkovat veřejnosti, lze považovat souboj chřipkou sužovaného předsedy H-H Václava Horkého a poprvé startujícího předsedy vlády ČR Vladimíra Špidly. Indisponovaný Horký se oproti minulým ročníkům výrazně zhoršil a Špidla tak o jediné místo potvrdil morální oprávnění vést stát. Můžeme jen spekulovat, co by se stalo, kdyby prohrál. Lze však předpokládat, že by to vyvolalo předčasné volby a oddíl H-H Smíchov by konečně získal odpovídající zastoupení ve vládě.

Kuchler Karel	13:30.8
Král Vítězslav	13:57.6
Rychecký Tomáš	14:26.4
Horký Zbyněk	16:17.2
Dbalý Vladimír	18:45.8
Špidla Vladimír	24:12.8
Horký Václav	24:15.7

Douška: Přestože na to byli upozorněni, nemají někteří naši v kolonce "oddíl" uveden H-H Smíchov. Kromě veteránu (startují chtě nechtě jako Veterán VK) se jedná o Karla Kuchlera a Víťu Krále, kteří startovali za svou alma mater. Chtěl bych připomenout, že jsme po celou sezónu dokazovali příslušnost k H-H a start za naší vysokou školu v několika přespolních závodech není v žádném případě vyjádřením neúcty ke klubu, ale snahou zviditelnit katedry TV, se kterými máme také velmi dobré vztahy.
K. Kuchler

Návrh klasifikace žen a dívek (17.5.2003)

      V poslední době jsme se v redakci do hloubky zabývali problémem, jak od sebe na první pohled odlišit dívky různých vlastností. Řešení, které jsme nakonec nalezli v oblasti vrcholového sportu, bude vyhovovat zejména cyklistické veřejnosti! Navrhujeme obdobu trikotů pro nejlepší jezdce. Problémem tohoto systému by se mohla stát jistá uniformita populace, která by nemusela vyhovovat jemnému dívčímu vkusu. Východisko jsme opět nalezli při sportu - vnukla nám jej náhodná cyklistka, která se pohybuje v pražském okolí s velmi dobře viditelnou zadní částí kalhotek.

Navrhujeme tedy následující:
Povinnost nosit žlutá tanga pro celkově nejlepší ženy, které kromě vynikajícího zdravotního stavu a fyzické kondice, dokáží zvládnout a finančně zajistit celou domácnost.
Povinnost nosit bílá tanga s červenými puntíky pro ženy, které nejsnáze dosahují vrcholu.
Povinnost nosit zelená tanga pro aktivní ženy, případně nymfomanky.
Povinnost nosit bílá tanga pro nejlepší děvčata do třiadvaceti let.

Pokud má žena právo nosit více kalhotek, nosí ty s nejvyšší hodnotou navrchu.
Pokud žena nemá právo na žádné kalhotky, nenosí je.

Hodnocení běžecké sezóny (23.12.2002)

      Většina našich členů na podzim opět absolvovala v rámci přípravy několik přespolních a silničních běhů. Tomáš Rychecký se na akcích blýskl především velmi solidními výkony, když podporován potenciální členkou HHS, manželkou Kamilou, běžel pokaždé rychle.
      My ostatní jsme dbali především na čistotu svého oděvu a snažili se navazovat transsportovní přátelství. Jako první nám padla do oka českobrodská Eva Čokrtová, která se ukázala jako nadějná atletka i pořadatelka. Kontakt jsme fasujíc od ní v cíli Českobrodské desítky perník navázali slovy: "Tos pekla ty?" Důkazem, že se navázání kontaktu zdařilo, byla vtipná odpověď: "Maminka."
      Posíleni úspěchem rozhodli jsme se skamarádit s nadějnou běžkyní slečnou Petroňukovou. A jak jsme se rozhodli, tak jsme učinili: "Běželas fakt dobře, na tý obrátce si mě skoro měla, fakt dobrý." I v tomto případě bylo naše očekávání překonáno. Nejenže se vyvolená otočila, ale dokonce zdvořile opáčila: "Děkuju."
      V této sezóně jsme tedy bezezbytku naplnili své cíle a můžeme se zaslouženě, ale velmi opatrně pochválit. Jelikož obě atletky v příštím roce přestupují do kategorie mladší žákyně (názvem kategorie si nejsme zcela jisti, neboť nejsou shodné s cyklistickými) a bude jim patnáct let, je na místě vyjádřit mírný optimismus do budoucna. Jinými slovy pro příští rok si klademe cíle ještě vyšší a věříme, že bude v transsportovní družbě dosaženo úspěchů dosud nevídaných.

Zima za dveřmi aneb ušetřete za "zimáka" (8.12.2002)

      Na redakčním teploměru s náležitě přesnou kalibrací poklesly teploty pod bod mrazu. Zakoupili jsme tedy Peloton a Velo a zjistili, že jeho predikační schopnosti nestárnou - v obou plátcích byl rozebírán problém kterak ušetřiti na zimáku. Zadali jsme toto téma redakčnímu výzkumnému centru zbudovanému za podpory Vlády České republiky a programu Evropské unie PHARE. Naši výzkumníci vynalezli tři řešení s nulovou výší investice na vstupu. Zde předkládáme stručné výsledky studie:

1. Nepoužívat v zimě jízdní kolo
2. Prohlásit své letní kolo na přechodnou dobu za zimní
3. Prohlásit cizí zimní kolo za své zimní kolo

ODDÍLOVÁ ČASOVKA (24.3.2002)

      V sobotu 16. března se konala naše první kontrolní časovka. Na start se dostavilo deset, po zimním spánku, stále ještě částečně dezorientovaných členů. Více než 20 % z nich totiž na patnáctikilometrovém okruhu, který si těsně před závodem projeli, zabloudilo. Ozdobou závodu se staly oddílové hvězdy let minulých, Petr Vopička a Pavel Toman, z nichž první se měření sil dokonce aktivně zúčastnila. Jelikož se Václav Horký ujal časomíry a Jan Matějovský prohlásil: "Já na to peču.", vyrazilo na zvlněnou trať 8 závodníků. Po urputném boji v kopcích i na rovinách bylo pořadí v cíli následující:

1.	Karel Kuchler	23:01 (39,1 km/h)
2.	Zbyněk Munzar	23:47
3.	Tomáš Rychecký	25:56
4.	Pavel Švehla	26:35 (něco si přidal)
5.	Lucka Mašínová	27:34
6.	Jiří Hirschfeld	28:02
7.	Petr Vopička	32:17
8.	Petr Chlumský	(dost si ubral)

      Po závodě "tvrdé jádro" klubu spolu s bývalými členy nad kousky probralo nejzajímavější kapitoly z historie smíchovské cyklistiky, konstatovalo svou neporazitelnost (bude-li trať závodu bez křižovatek a náležitě vyspílalo absentujícím členům.

"TRENÉR NENÍ OD TOHO, ABY CHVÁLIL. MUSÍ DONUTIT LIDI K TOMU, CO BOLÍ A CO JE NEPOPULÁRNÍ." (21.12.2001)

Necenzurovaný rozhovor s držitelem Cyklistického srdce Pavlem Vrdou Vršeckým.

Zlí jazykové tvrdí, že jste ocenění získal za své originální tréninkové metody. Počítáte i s nepříjemnými otázkami v tomto směru?
Když jsem se to dozvěděl, tak jsem původně nechtěl přijít. Dokážu si tak maximálně představit, že bych brečel…

Tak začneme. Proslýchá se o vás, že v kopcích najíždíte do vyčerpaných závodníků mechanickým vozem, abyste je donutil k větším výkonům. Je to pravda?
Ze začátku to byla jen taková forma hry. Stal jsem se profesionálem a najednou šlo o přežití. Muselo se vyhrávat, protože, když se nevyhrávalo a nevozily medaile bylo zle.

Můžete jmenovat některé závodníky, kteří obětovali touze po medailích své zdraví a životy?
Třeba Petr Kocek byl takovým obětním beránkem.

Ale ten myslím přežil…
Dneska mě to hodně mrzí a také jsem mu to řek. Kdybych měl tehdy ty zkušenosti, co mám dneska! Ale tak to prostě je. Člověk se musí stokrát spálit, a pak to jednou vyjde.

A to máte stále koho trénovat?
Cyklistika je druh posedlosti. Prší, lidi jsou odření, ale pořád je to táhne a chtějí na tom kole jet.

A co říkáte v poslední době stále častějším dopingovým skandálům?
Osobně vyznávám pravidlo, že závodník si má vzít do kapsy rohlík.

Dobře. Vraťme se k mechanickému vozu. Víte, že mnoho vašich svěřenců obdivně hlásá, že nikdy nepoužíváte převodovku a jezdíte stále na 4. převodový stupeň? Na vlastní oči jsem vás viděl, jak jste před nevěřícími diváky vyjel na Říp. Jak jste to dokázal?
Lhal bych, kdybych tvrdil, že mě to nepotěšilo. Osobně mě to velmi obohatilo. Myslím si, že ještě se mnou není konec, pořád mám spoustu plánů a chci to někam dotáhnout.

Loni jste na závodech přejel doprovodný vozem mechanikovi nohu. Myslím, že se před vámi neodvážil ani zaúpět. Jaké jsou vaše vztahy s realizačním týmem?
Nebabrám se s nima. Ostatně jsem za to placený. Mám jedno takové krédo. Když už někdo nebude vynikající sportovec, tak bych si přál aby životem prošel jako člověk, kterého nic nezlomí. Potom vím, že čas, který jsme spolu strávili a který jsem mu věnoval, nebyl nadarmo.

Děkuji za přínosný rozhovor a věřím, že se vaše metody stanou základem nové trenérské školy.

Přesné znění rozhovoru najdete v Pelotonu 1/2002 na stranách 24 a 25.
     Kadlik

Zima je tu - obstarejte svému kolu kvalitní madlo (24.11.2001)

      S příchodem zimy se každoročně objevují nové obtížně řešitelné problémy. Mezi ty nejzávažnější patří otázka, jak dopravit zablácené kolo po schodech do bytu, sklepa apod. Když po tréninku prohlédneme spodní rámovou a sedlovou trubku svého MTB či neoblatníkované silničky, necháváme svého oře zpravidla venku u popelnic, aby opršel, nebo na jaře koupíme nového. Existuje však ještě jedno možné řešení! Tím je montáž takzvané rukojeti neboli madla. Toto zařízení se prodává ve většině obchodů s cyklistickými doplňky pod lidovým názvem "košík na láhev",případně "na flašku". Madla se prodávají v různých provedeních od nejlevnějších ocelových až po drahá karbonová. Ani v tomto případě se nedoporučuje šetřit. Ke komfortním kompozitovým typům Vám totiž nepřimrznou prsty ani v nejchladnějších měsících.
     Kadlik

SportPrague: novinky 2002 (1.10.2001)

      Redakce stránek Vám chtěla zprostředkovat žhavé novinky ze světa cyklistiky, vyrazili jsme proto na podzimní SportPrague. Zpočátku to vypadalo, že v hale je jen spousta oblečení a André se stánkem Vela, náhle jsme však spatřili novinku od SENZORU. Na prezentaci této svitavské firmy byla v neděli odpoledne k vidění již jen její nejmladší zaměstnankyně. Nejprve nás zaujal její dokonalý design a po půlhodině trpělivých odpovědí na naše otázky typu: A Košíka znáš? v našich očích ještě stoupla. Po další chvilce z rozhovoru vyplynulo, že je ze Svitav, tak jsme alespoň skoupili poslední páry ponožek. Ještě nikdy jsem se na jarní SportPrague ntěšili tak, jako nyní. A všem slibujeme, že tentokrát fotoaparát nenecháme doma.
     Kadlik

Stránky(1.5.2001)

      Máme již své stránky! Po mnohaletém úsilí se nám podařilo dosáhnout světové úrovně v oblasti grafiky i obsahu. Podle provedených průzkumů by se měly zařadit po bok těch nejsledovanějších.

NAHORU